---

Na Bazalech se mění trávník

Na Bazalech se teď neprohánějí fotbalisté, ale těžké pracovní stroje.
Výměna zeleného pažitu začala s drobným zpožděním, které zavinilo nepříznivé deštivé počasí. Teď ale už na Bazalech zmizel trávník, který v uplynulé sezóně hodně trápil především hráče Baníku. Bude vybudována i nová drenáž, a tak hřiště by už nemělo být stále tak měkké, jako tomu bylo v tomto ligovém ročníku.Budeme se těšit na lepší fotbal.

---

 

U 21 postupuje zpět do MSFL!

Další cíl splněn. Po postupu A mužstva do Poháru UEFA se vyplnilo i druhé přání celé velké baníkovské fotbalové rodiny. Po roce se do MSFL vrací i tým U 21.
Tři kola před koncem už svěřenci trenéra Dušana Vrťa nemohou být v tabulce divize nikým předstiženi. Rozhodla o tom bezbranková remíza na hřišti Bystřice pod Hostýnem. Domácí celek byl v zápase vcelku vyrovnaným soupeřem favorizovanému týmu mladíků, ovšem gól nepadl ani na jedné straně.Jen tak dále vám přejí fcfcb.cz                                                      

---

 

Karel Večeřa hodnotí úspěšnou sezónu

Třetí místo je pro klub úspěchem. Jak celou sezónu viděl trenér Baníku KAREL VEČEŘA? Před odjezdem na dovolenou zhodnotil uplynulé dny, týdny a měsíce.

Zkuste ještě okomentovat poslední utkání s Bohemians 1905.
Byl to hrozně těžký zápas. Možná si to leckdo neuvědomoval, ale já ho považoval za vůbec nejtěžší. Všichni jsme cítili, že jsme kousíček od cíle, jenže bylo před námi devadesát minut boje s Bohemkou, která hrála o všechno.

Co nakonec rozhodovalo o vítězství Baníku?
Přiznám se, že jsem cítil určité obavy, protože ne všichni hráči byli v té nejoptimálnější formě. Jenže o to víc se mužstvo semklo. Museli jsme do utkání jít se stejnou pokorou a bojovností jako na Spartě. Nakonec byla asi klíčová naše větší kvalita v koncovce a také obrovská podpora ze strany fanoušků. Spoléhali jsme na ni po celý rok, ovšem v posledním zápase nám fandové připravili opravdu skvělý zážitek.

Takže z pohledu trenéra jste byl spokojen?
Ano. Není umění vyhrát, když jde všechno snadno. Každý trenér ví, že je daleko těžší zvládnout zápas díky morálce, kdy se jde na krev. Bylo to vydřené a vybojované. A cenné.

Jak jste si konečné třetí místo užíval?
Já teprve mám teprve v plánu začít si to užívat. Po zápase jsem ještě měl nějaké povinnosti, hlavně jsem se oddával radosti na stadionu společně s fanoušky. Tentokrát to nebylo o tom mrazení v zádech. Spíše se dostavila úleva, že to dobře dopadlo. To, co jsme do sezóny s celým týmem vkládali, se vrátilo.

Oslavy už po zápase proběhly?
Mužstvo pozvalo i nás, trenéry, na selátko, dal jsem si proto dobrou večeři, vypil dvě nealko piva a šel spát. Bylo to obrovské psychické i fyzické vypětí. Ráno jsem si dal v sedm parádní saunu a odjel do Brna. Opravdu toho bylo v poslední době na mě moc. Teď už mohu říci, že třeba jeden hráč dohrával jen díky injekcím, Franta Rajtoral dokonce neměl nastoupit vůbec, protože už v pondělí prodělal operaci a čeká ho hned druhá. Řada okolností hrála proti nám. Ale zvládli jsme to.

Co říkáte na ovace na stadionu?
Je to nádherný pocit. Když tam nějakých dvacet tisíc prožívá velkou radost a vy společně s týmem víte, že jste jim k tomu pomohl, že jste součástí mozaiky úspěchu, tak je to perfektní. Kvůli toho stojí za to dělat fotbal. Kolikrát v sezóně propadnete pocitu, že byste se na všechno nejraději vykašlal, ale pak přijdou takové zápasy, a víte, že to prostě stojí za to.

Zažil jste i pár kritických momentů. Třeba v prvním jarním kole, kdy jste nechal na lavičce v Liberci nespokojeného Václava Svěrkoše. On sám teď ale připustil, že to bylo asi správné rozhodnutí, které jej nakoplo…
Každé rozhodnutí je složité. Někdy se rozhodnete správně, někdy ne. Tak to chodí. Kdybych to tehdy udělal jinak, byl by Róbert Zeher ve špatné pozici. S Megym (Lukášem Magerou – pozn. aut.) byli prostě v tu chvíli připraveni lépe. Zvažoval jsem, jestli Svěrkyho (Václava Svěrkoše – pozn. aut.) postavit od začátku a pak jej střídat, nebo ho pustit na trávník, až bude soupeř trochu utahaný. Rozhodl jsem se pro druhou variantu, on dal gól a chytil se.

Můžete vyzdvihnout hlavní opory týmu?
Pochvalu zaslouží celý kolektiv. Bez kteréhokoliv z hráčů by se to nemuselo povést. Nemám rád, když se něco hodnotí ve smyslu, zda se mohlo něco udělat jinak. To máte tak. Kdyby Svěrky měl na podzim takovou fazónu jako na jaře, tak jsme mistry. O tom jsem přesvědčen. Na druhou stranu, pokud by byl tak připravený už v létě, jako byl po zimě, tak by asi nehrál v Baníku, ale někde v bundeslize. To jsou fakta.

Nakonec bylo ale celé jaro hodně povedené.
Musíme mít na paměti, že v průběhu zimy a jara se nám uzdravovali hráči a třeba na rozdíl od Brna jsme v posledním kole měli k dispozici prakticky kompletní kádr. Bylo moc dobře, že se do týmu vraceli Renda Bolf, Aleš Neuwirth, Luky (Martin Lukeš – pozn. aut.). Po těžkém zranění se celé jaro rozehrával v U 21 Petr Tomašák.

Kdy vám bylo v sezóně nejhůře?
Asi ve chvíli, kdy se zranil Luky a také stav Rendy Bolfa se nelepšil tak, jak se čekalo. I po povedeném úvodu jsem pořád varoval, že to nesmíme přecenit. Liberec i Most nám cestu ke třem bodům usnadnily vyloučeními.

Hodně se také přemítá, že nebýt dvou porážek s Olomoucí, mohl být Baník v tabulce ještě výš…
Osobně mě zápasy s Olomoucí netrápí tak jako porážky v Českých Budějovicích a na Kladně. Tam jsme byli špatní. V Olomouci jsme hráli bez dvou útočníků, to bylo moc těžké. Doma to zase byl smolný zápas. Na druhou stranu bychom ale měli přiznat, že si u nás asi nezasloužilo prohrát Brno, jenže góly jsme dali my, a ne soupeř. Tak to je, na kdyby se nehraje. Jsme dva body za Ligou mistrů, pět bodů od titulu. Cením si toho, protože dříve bývaly ty rozdíly daleko propastnější. V podstatě hrálo letos pět týmů o titul.

Jste velkým přítelem brněnského trenéra Petra Uličného. Už vám blahopřál?
Volal mi po Spartě a gratuloval mi. Já mu ale říkal, že ještě není nic hotové. Teď asi ještě neměl čas. (směje se) Ozvali se ale jiní Brňáci, dokonce i jeden můj bývalý student, který žije v Lotyšsku. Potěšilo mě to.

A co na to říkal syn, který je v kádru Brna?
Vyříkali jsme si to po jejich pohárovém zápase v Liberci. Já si moc přál, aby Brno hrálo finále Poháru ČMFS a my uspěli v lize. Když jim to nevyšlo, tak jsem mu vysvětloval, že už mu přát úspěch nemůžu. Pochopil to. Nakonec mi většina lidí v Brně stejně říkala, že je raději, když skončí třetí Baník než třeba Teplice. Mám-li to ze svého pohledu zhodnotit já, třetí místo jsme si za fotbalovost, kterou jsme celý rok předváděli, zasloužili.

Cíl splněn, takže co případné posily? O problémové levé straně se toho už napsalo hodně…
O posilách je předčasné mluvit. Každý trenér chce posílit tým, ale také se musí vycházet z reálných možností. Ano, leváka sháníme. Máme vytipované dva hráče, jednoho klasického leváka, druhý na té straně hraje. Uvidíme, jak to dopadne. Do přípravy s námi půjde znovu Mário Križan, prostor v přípravných zápasech dostane i Petr Tomašák, který v minulosti před zraněním dokonale splňoval naše představy o klasickém levákovi.

Odchodu některých opor se neobáváte?
Samozřejmě o naše hráče asi zájem bude. Fotbal je byznys, tak je to třeba brát. Když někdo odejde, tak musíme udělat vše pro to, aby přišla náhrada. Pokud Venca Svěrkoš bude králem střelců na EURO a přijde lákavá nabídka, tak jde těžko odolat.

Baník bude hrát Pohár UEFA. Co udělat pro to, aby nedopadl jako v Heerenveenu?
Občas tým takovou facku dostane. Proto, aby se to nestalo, ale máme v týmu hráče typu Rendy Bolfa, Dana Tchuře a další. Oni by nám měli pomoci. Budeme se snažit přivést i další hráče, aby tým udržel kvalitu, ale zatím je opravdu ještě brzy.

---

---